neděle 10. července 2016

Pusto, prázdno.

Zdravím :).
Dlouho se tu nic neděje. Proč? Inu protože jsem sehnala hned 2 super práce, které mě natolik zaměstnávaly, že jsem skoro nic nestíhala. Pak jsem si začala brát méně směn, abych stíhala alespoň domácnost. Sem tam jsem něco ušila, ale má to svoje mouchy, které je nutné opravit. Pak jsem zlomila jehlu ve stroji a byla líná dojít koupit jehly nové a vyměnit jí a když jsem se konečně opět dostala k tvoření, navštívil mě malý zázrak zvaný "těhotenství".
Ovšem mé tělo má na těhotenství vlastní názor a neustále se mi jej pokouší sabotovat. Nejprve jsem kvůli špatným krevním testům musela na neschopenku a z mých vysněných prací ze dne na den odejít. Bylo to velmi smutné období, zvlášť, když mi byla položena otázka, jestli bych si miminko vůbec nechala, nebo byla schopná zvážit potrat. Docela mě to zlomilo a na tvoření jsem neměla nejmenší chuť. Když jsem se se vším smířila a rozhodla se o miminko bojovat, přišel zánět slepého střeva a operace. Po operaci přišly zánětlivé komplikace a porod ve 25. tt. Naštěstí jsou lékaři mocnější, než mé tělo a porod se podařilo zastavit.
Po propuštění mi byl doporučen naprostý klid a ležení. Kdo mě zná ví, že já chvíli neposedím a pokud mě bolesti nebo únava vyloženě nedonutí ležet, tak prostě neležím. Ale šetřila jsem se a co čert nechtěl, dostala jsem těhotenskou cukrovku. Ale ono je to vlastně velmi logické a spíš by bylo divné, kdybych jí neměla. Na cukrovku mi byl doporučen pohyb. Tak jsem se snažila hýbat co nejvíc a kombinovat to s odpočinkem a jednoho dne jsem to očividně přehnala a můj lékař mi definitivně zakázal pohyb. Jelikož teď by ještě malinká musela do inkubátoru, sekám latinu a odpočívám i když je to pro mě fakt těžký.
Ale nebudu tu fňukat. Mám v bříšku miminko a to stojí za každou bolest a omezení. Musíme vydržet ještě alespoň 3 týdny a s touhle vidinou stříhám metr a připravuji se na porod alespoň čtením moudrých knih. Toto je důvod, proč se tu v poslední době prakticky nic neděje a vypadá to, že se flákám. Já se totiž opravdu flákám :).
V hlavě už mám ale spoustu dalších nápadů. Původně plánovaná těhotenská kolekce se mi už toto těhotenství nepodaří, ale přesto mám 2 obrázky s originálním motivem a na 23.7 mám domluvené focení s mým kamarádem a autorem kresby Morym.
Dále je třeba ušít kompletní vybavení dětské postýlky (nebesa, mantinel, prostěradlo, povlečení). A na co se vůbec nejvíc těším, to jsou látkové pleny.
A jelikož jsme se přestěhovali do nového vlastního bytečku, tak mě můj drahý choť pověřil ušitím záclon, závěsů a potahů na polštářky. Takže práce mě teď před porodem čeká ještě hromada a koneckonců i potom, po porodu, až budu šít Samantě oblečení.
Brzy tedy přibude nový štítek: "Pro miminko" a tam bych se věnovala výše popsaným záležitostem. Hlavně bych ráda oslovila co nejvíce maminek, aby popřemýšlely o látkových plenách. I když pominu to množství odpadu (jednorázová plena se rozkládá 250 let, jedno dítě spotřebuje 8 - 12 plen denně x cca 2 roky nošení plen). Jsou látkové pleny i ze zdravotních důvodů mnohem lepší a z ekonomických důvodů mnohem levnější. :).
Mějte se krásně a mějte se mnou trpělivost. :D.

Žádné komentáře:

Okomentovat