Báseň o hovně :D

Brzy raníčko chtěla panenka vstáti,
Neb stihla si plínečku prokakati.
I musela vstáti i znavená maminka.
A jala se čistiti stolici z miminka.
Ta pomyslela si rozespale však nadšeně.
Na ten trošek hoven postačí ubrousky vlhčené.
Inu zděšení nenechalo na sebe čekati dlouho.
Ranní pohroma nezasáhla plínečku pouhou.
Od hlavy po paty zes*ané děvčátko.
Musí se umýti celé to robátko.
Hovno nehovno, mrně skvěle se baví.
A mamince začaly temné galeje ranní!

Prostě jednoho rána mě po prožitých zážitcích chytlo básnické střevo. Berte život s humorem :D