B5A 2014

Tak jsem neodolala a aspoň na chvíli zajela na bitvu. Hodně jsem se šetřila a tak vzniklo mnoho velmi "akčních" fotek :D. Je skoro k nevíře, že mám na kontě 25 mrtvých "světláků" a jen 4 vlastní úmrtí. :). Komu mé stěžování si uniklo. Tak jsem se měsíc a půl trápila se zánětem průdušek + posledních 14 jsem si k tomu vzala ještě angínu. V sobotu jsem z akce zbaběle zdrhla do teplé postele a i tak to mělo následky v podobě bolestí v krku a vysoké teploty. No podstatné je, že Temná zvítězila. Naurrakur dokázal, že není obávaný nadarmo a já jsem zdravá :).
Tak jak jsem si v bitvě vedla?

Sedím a šťourám se v latexovém uchu  (rozuměj: plánuji taktiku útoku) :D

"Brnění" na B5A 2014

V mém životě se toho děje strašně moc a zároveň nic, co bych měla potřebu blinkat na internet. Přibylo mi pár čtenářů a já si začínám připadat trochu hloupě, že jsem se již tolik měsíců o nic nepodělila.
Pokusila jsem se o "in progress", ale má lenost je opravdu tragická. Takže se omlouvám. Pro tuto chvíli jde o "brnění" na B5A ( Bitva 5 armád). Kam se letos vydám... no jak jinak, než za Naurrakur. :)
Kvalita kostýmů neustále vzrůstá, stupidita některých lidí také a po předchozích ročnících už opravdu nebudu riskovat a raději se pořádně "připravím" (zde má lenost trochu prohrává souboj s perfekcionismem) :D. Tak tedy prozatimní výstroj během výroby ;).

Pro zpevnění koberec, oblepený koženkou :)

Oběd u kamaráda :)

Dnes to nebude můj recept, ale recept mého kamaráda z Jugoslávie, který miluje vaření a experimentování s různými ingrediencemi a chutěmi.
Vzpomínám, když jsem ještě byla na základní škole, jak k nám ráno chodil a ještě, než jsem se vyhrabala z postele, už jsem měla na stolku snídani a horký čaj. Moc ráda na tyhle okamžiky vzpomínám. Je to skoro 15 let, co se přátelíme a stále si máme co říct, nemusíme si na nic hrát, říkáme si pravdu takovou jaká je, bez obalu a zbytečných ohledů.
Nedávno mě pozval na oběd a musím říct, že to byla slast pro všechny moje buňky!!!
Takže zde recept na toto luxusní kuřecí!!!

Jííídloooo :D

Dlouho se tu nic nedělo a asi ani nic dít nebude. Stěhovali jsme se do Prahy s tím, že ušetříme 5 hodin denně na cestování a nějak máme mnohem méně času. Je to tím, že muž začal pořádně pracovat ne svém sebezdkonalování v oblasti programování a zároveň se opřel do dokončení skladeb a vydání prvního alba DOD, kde bych, pokud se nestaně nějaký nechtěný zázrak, měla hrát na bicí. Poctivě trénuji... ano to bude možná jedna z příčin nedostatku času. V tuto chvíli se učím hrát podle not a připadám si jako největší husťák, ne na rovinu, já, která noty téměř neznám, teď podle nich a za puštěného metronomu hraju. Bubeníci se zasmějou a já si vážně přupadám, jako bych ovládla celý svět :D.
Nicméně si poctivě fotím své večerní výtvory a už jich mám docela kopec. Takže sem aspoň budu strkat nějaké své kuchařské receptíky. Mimochodem, napado by vás, že koření na rybu podtrhne chuť ryby. Takže chutná ještě odporněji po rybě, než bez koření?... Mě bohužel ne... :D

Tak a tu ho máme. Pangasius s fazolky.
Filet z pangasiuse okořeněný kořením na ryby a šťávou z jednoho citronu, pečený v alobalu spolu s pórkem.
Položen na lístky ledového salátu.
Podávala jsem si jej se smaženými fazolky.
1 cibulka na másle, lehce zpěnit a přidat fazolky. Koření - sůl, pepř, muškátový oříšek. Osmažené do zlatohněda.

Ano, i s tím to bylo peklo sníst. V dalším článku uvidíte, jak množství oblohy vygradovalo :D.

Hezký den :).

Mám "ženiální" nápad :D

Možná se mezi mými čtenáři  najde někdo, kdo to má podobné. Je spousta lidí, kteří už od malička vědí, co chtějí, jasně si za svým cílem jdou a jsou velmi úspěšní. A pak je tu druhý extrém. Lidé, takoví nijací. Tu umím kousek, tu zas jiný. Jsem Bc. v oboru chovu koní a kydám tak, že, kdo mě jednou zkusí, nechce jiného. To je super ne? 3 roky na škole a můžu kdekoli kydat hnůj za 10 000kč hrubého měsíčně. To jsem vlastně mohla dělat, už před 7 lety...

1. Westernové závody- kůň Nero (Arab).            2. Šalmaj - kůň Nifar (chlaďas).     3. Trénink - kůň Vadero (ČT)

Začínáme cvičit s Tchořenkou - video

Pořád jsem se pokoušela Tchořenku něco naučit a moc nám to nešlo. Chvíli mi trvalo, než mi docvaklo, že toho po ní chci moc a ona je vlastně zmatená. Po pár cvičeních v Zoo s jejich fretkami, jsem zaujala jiný přístup. Jako první jsem učila to nejjednodušší  - následovat pohyb prstu nahoru a dolu. Je to cvik okopírovaný od Rickiho ( fretčího samečka z Pražské Zoo). Naučila se jej okamžitě. Pár dní jsme dělaly jen to.

Focení na negativ

Model: Aneyka
Make-up: Sovi
Osvětlení: Radárek a Mory
Fotograf: Mory
Vyvolával: Mory
Ateliér: 4F Studio, Příbram

A mě se tyhle fotky neuvěřitelně líbí!!! :)